Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
REVOCATION svým zatím posledním albem přesvědčili. „Deathless“ je plné všeho možného od technického death metalu, sólových melodických vyhrávek a hutných sekanic až po odlehčující pasáže, které jakoby vypadly z francouzského groovemetalového kolosu GOJIRA nebo dokonce i z Devina TOWNSENDA z doby, kdy ještě měl hřívu. I přes tak různorodé žánrové ingredience působí album sevřeně a kompaktně. Pokud něco REVOCATION umí naprosto bravurně, je to právě velmi přirozené míchání různých odnoží extrémního metalu v jeden smysluplný celek, který nenudí, ale současně nepůsobí v žádném ohledu přeplácaně. Je u nich cítit velký obbdiv k devadesátkové klasice a to od naspeedovaného thrash metalu, až po technický death metal, svým skladbám ale současně dávají jiskřivou novou fazónu, takže si přijdou na své jak milovníci oldschoolu, tak modernisté.
„Deathless“ dokázalo v mých uších překročit i jednu hranici. Tou jsou melodické vokály, které u podobných spolků nesu většinou s velkou nelibostí. To, jak jsou aranžovány a s jakou barvou předkládány, prostě a jednoduše sedí a já nemůžu říct ani popel. REVOCATION dokázali opět přijít s barevnou technickou nahrávkou, která v rámci death metalu nebude nudit. Má potřebný tah na branku, řezavost a spoustu nápadů z různých šuplat extrémní metalové hudby.
8,5 / 10
The Outer Ones (2018)
Great Is Our Sin (2016)
Deathless (2014)
Revocation (2013)
The Hive (SP) (2013)
Teratogenesis (EP) (2012)
Label Showcase - Relapse Records (split) (2012)
Chaos Of Forms (2011)
Pull The Plug (SP) (2011)
Existence Is Futile (2009)
Empire Of The Obscene (2008)
Summon The Spawn (EP) (2006)
Datum vydání: Úterý, 14. října 2014
Vydavatel: Metal Blade
Stopáž: 48:31
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
